Právě se nacházíte:

Co hrozí očím?

29. 09 2015

Jak se správně starat o zrak, aby vydržel co nejdéle v dobré kondici? Vyplatí se mít se na pozoru a nepodceňovat základní pravidla, jak chránit oči před škodlivými účinky slunečního záření nebo nebezpečných alergenů a nezapomínat na prevenci.

Dají o sobě vaše oči čas od času vědět a dokážou vás pěkně potrápit? Určitě pak míříte nejkratší cestou přímo do lékárny a kupujete kapky, mastičky, vyplachovací a zklidňující vodičky... Dennodenně sedíte u počítače, večery trávíte u televizní obrazovky nebo si často čtete do noci při nedostatečném osvětlení, používáte nešetrnou kosmetiku a silnou vrstvu líčidel – a váš zrak si všechny tyto prohřešky pamatuje a „střádá“.
Nezkoušejte, co všechno vaše oči vydrží a trochu je rozmazlujte. Když jsou příliš suché, začervenalé a oteklé, pálí, dřou nebo slzí, vystačíte si většinou jen s některým z přípravků, které jsou volně prodejné. Pokud ale samoléčba nepomůže a vaše potíže se ani do několika dnů nezlepší, objednejte se k lékaři. Chcete přece dobře vidět i „na stará kolena“.
 
Kdy se bát zánětu?
 
Podle různých kritérií dělíme záněty očí na infekční a alergické. Infekčními činiteli mohou být viry a bakterie. Nejvíce bývají zánětem postižena víčka, časté jsou záněty spojivky a rohovky. Zdrojem infekcí jsou většinou zhoršené hygienické podmínky, především kontaminovaná voda. K infekci pak dochází nejen při koupání v rybníku nebo řece, ale i například při mytí rukou a obličeje. Pamatujte, že nedostatečně a pozdě léčený zánět může způsobit i dlouhotrvající závažné komplikace. 
Druhým typem zánětů jsou záněty alergické. Ty se vyskytují jako samostatná oční postižení, ale mnohem častěji v kombinaci s kožními projevy, například „sennou rýmou“, ale i se závažnými dechovými obtížemi. Příčinou na jaře jsou nejčastěji kvetoucí stromy a květiny. Mezi projevy patří především pálení, svědění a slzení očí. Pozorovat můžete čirý výtok z očí (slzy), který bývá provázen dalšími obtížemi jako je například zvýšené smrkání. Léčba by v takovém případě měla být komplexní a patří do rukou alergologa nebo imunologa.

„Nejčastěji popisovanými příznaky ze strany pacientů jsou řezání, pálení, slzení a světloplachost očí a dále výtok z očí. Ten se může vyvíjet od pouhého slzení až po hlenohnisavý výtok, kdy pacienti nejsou schopni ani uvolnit víčka od sebe. Důležité pravidlo ale zní, že neustoupí-li příznaky obtíží při domácí léčbě do 24 hodin, je to důvod k neodkladné návštěvě očního lékaře,“ říká vedoucí lékař Refrakčního Centra Praha, MUDr. Petr Novák.

Pozor na kontaktní čočky

Nejohroženější skupinou, v souvislosti s očními záněty jsou právě nositelé kontaktních čoček. Ne vždy kvalifikovaně provedený výběr kontaktní čočky může vést k jinak zanedbatelným mikrotraumatům povrchní vrstvy rohovky, tzv. epitelu. Epitel, když je neporušený, tvoří za normálních okolností základní bariéru proti vniknutí infekce do rohovky a dále do hlubších struktur oka. Kombinace i malého defektu epitelu rohovky a infekčního prostředí může být pro vaše oči tragická. Proto pokud pravidelně nosíte kontaktní čočky, měli byste při vzniku obtíží okamžitě navštívit specialistu. Předejdete tak následkům, které mohou vést až k nutnosti chirurgického zákroku.
 
Syndrom suchého oka
 
Mnoho z nás se již někdy setkalo s pocitem unaveného, podrážděného či suchého oka. Tento nepříjemný pocit vzniká tehdy, není-li oko zvlhčováno dostatečným množstvím slz – takzvaným přirozeným slzným filmem.
Slzný film za normálních okolností a plného zdraví trvale překrývá rohovku a je zodpovědný za její správnou funkci a za jasnější vidění. Pokrytí plochy rohovky slzným filmem se děje téměř automaticky – mrkáním. Mrkáme přibližně 12x za minutu a obnovujeme tak přirozenou ochranu rohovky. Mrknutím se po celé ploše rohovky vytvoří slzný film. Když nemrkáme, film vysychá a oko začíná pálit, bolet, máme pocit přítomnosti cizího tělesa.
Jak se projevuje syndrom suchého oka? Únavou, pocitem pálení, svědění, bolestí, rozmazaným viděním, pocitem cizího tělesa v oku. Tyto projevy způsobuje nedostatečná obnova slzného filmu, a tím částečné odhalení povrchu rohovky, která je náchylnější k vysoušení i poškození.
S pocity suchého oka se často setkáme u nositelů kontaktních čoček, u zánětů víček, po laserových operacích, při některých onemocněních (cukrovka, poruchy štítné žlázy), ale také v běžném životě, například v klimatizovaných prostorách, během užívání některých léků, při déletrvající práci na počítači, čtení nebo sledování televize, při řízení auta a při změně klimatických podmínek (vítr nebo suchý vzduch).
 
Bez brýlí ani ránu
 
Nejúčinnější ochranou proti slunečnímu záření jsou kvalitní sluneční brýle s vhodným barevným a UV filtrem. Při výběru se svěřte do rukou odborníků v renomované oční optice, kteří jsou schopni vám poradit, jaký typ brýlové ochrany je pro vás nebo vaše děti nejvhodnější. Jiné brýle jsou doporučeny pro sport, jiné pro volný čas a zcela odlišné například pro vysokohorskou turistiku. Sportovní brýle musí navíc splňovat podmínku bezpečnosti v případě pádu nebo nárazu.
A mějte na paměti, že sluneční paprsky nás ohrožují nejen v létě či na exotické dovolené. Také ostré zimní slunce je pro váš zrak nebezpečné. Kromě viditelné části světelného spektra do oka vstupují paprsky s menší a větší vlnovou délkou, odpovídající ultrafialovému a infračervenému záření. Účinky obou se sice liší, ale v některých případech mohou vážně ohrozit váš zrak.
 
Není záření jako záření
 
Asi největším strašákem je ultrafialové záření. Ultrafialová část spektra se dále dělí na tři podskupiny. Záření označované UV-C má nejvyšší energii, ale standardně je filtrováno ozónovou vrstvou zeměkoule. UV-B záření bývá většinou absorbováno na povrchu oka v rohovce a dále je filtrováno oční čočkou. Posledním typem je UV-A záření, které je potenciálně nebezpečné pro oční čočku. Ale ani viditelná část záření není pro oko zcela bezpečná. V poslední době se hodně hovoří o modré části spektra. Uvádí se, že jeho negativní působení na pigmentovou vrstvu sítnice může v budoucnu zvýšit pravděpodobnost vzniku degenerace sítnice, především její žluté skvrny.
 
          

 

Proč jsou laserové operace očí dnes tak oblíbené a jaké nemoci a vady dokáží řešit?

Odpovídá specialista na laserové operace očí MUDr. Petr Novák, primář očního oddělení Nemocnice Na Homolce a Refrakčního Centra Praha.

Kdy je na čase rozhodnout se pro laserovou oepraci očí?
Refrakční zákroky se nesmějí provádět u pacientů, kteří trpí závažným očním onemocněním (šedý či zelený zákal, zánětlivá onemocnění oka a nemoci sítnice a zrakového nervu). Dalšími důležitými kritérii jsou i celkový stav pacienta, nemoci, se kterými se léčí a jaké léky užívá. To vše by totiž mohlo hojení rohovky po zákroku komplikovat. Všichni pacienti by měli počítat s tím, že po odstranění dioptrické vady budou muset ve věku kolem 45 let znovu používat brýle, tentokrát na čtení a práci do blízka. Oko se vzrůstajícím věkem totiž přirozeně stárne a ztrácí elasticitu čočky, a tím i schopnost akomodace, čili zaostření do blízka. Presbyopie čili vetchozrakost vlivem stárnutí tedy není klasickou oční vadou a laserové zákroky ji neřeší.
 
Hodně lidí odrazuje od oprace strach, jaká jsou rizika?
Někteří pacienti mají zbytečné obavy, že laserové operace mohou v daleké budoucnosti očím spíš uškodit, jiní mají strach, že zákrok bolí, že budou muset zůstat na nemocenské nebo že se operace nepovede. Přitom z dosavadních zkušeností vyplývá, že bezbolestné laserové operace očí pomohly již tisícům lidí bez jakýchkoliv následků. Laserový paprsek excimer laseru dokáže po dopadu na povrch rohovky šetrně odstranit přesně určenou tenkou vrstvu tkáně. U krátkozrakosti se rohovka v centrální části oplošťuje a stává se méně lomivou, u dalekozrakosti je naopak cílem zákroku rohovku zestrmit a zvýšit její lomivost. U astigmatismu se koriguje nepravidelné zakřivení rohovky. Touto "modelací" se oko zbavuje refrakční vady.
 
Jak dlouho trvá operace a co následná rekonvalescence?
Pacient je při operaci plně při vědomí, oko je však místně znecitlivěno kapkami, vlastní laserový zákrok je tedy bezbolestný a trvá několik desítek sekund. Celá operace trvá asi deset minut. Průběh zákroku je sledován přes mikroskop operatérem. Většina pacientů nemá po opraci žádné nebo jen zcela minimální obtíže (přechodný pocit pálení, suššího oka, mírná světloplachost) v prvních hodinách po operaci. Průběh hojení bývá velmi rychlý a již druhý den po operaci dochází ke zlepšení vidění a pacient se může případně i vrátit do pracovního procesu. Oko se ošetřuje pouze očními kapkami.
 
Kolik dioptrií lze laserovým zákrokem odstranit?
Podstatou operace je odpaření určité vrstvy rohovkové tkáně, v závislosti na výši dioptrické vady, což vede přímo úměrně k jejímu ztenčení. Aby byl zákrok bezpečný a oko nebylo po operaci oslabené, nelze rohovku zákrokem ztenčit příliš. V zásadě lze říct, že krátkozrakost se odstraňuje běžně do 9 dioptrií, u pacientů s vysokou vadou a tenkou rohovkou je bezpečnější provést pouze částečné snížení vady. U dalekozrakosti jsou možnosti odstranění vady podstatně omezenější, laserové zákroky se doporučují pouze u vad do čtyř dioptrií. U vyšších vad je vhodnější volit jinou metodu refrakčního zákroku, jako jsou například zákroky nitrooční (výměna přirozené čočky za umělou apod.).
 
Jak je to s operací očí a úhradou od zdravotní pojišťovny?
Na laserové operace očí přispívají částečně v současné době v České republice pouze tři pojišťovny - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČR, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Revírní bratrská pokladna zdravotní pojišťovna. Maximální výše jejich příspěvku je 1500 Kč na operaci.
 
 
.